Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z historie SPMP ČR

V 60.letech došla skupina pražských rodičů dětí s mentálním postižením k názoru, že samotné individuální snahy o zlepšení výchovných a existenčních podmínek postižených nestačí. Podstata řešení vyžaduje společné organizované úsilí. Proto se rozhodli vybudovat dobrovolnou, zájmovou organizaci. Ustavující schůzka přípravného výboru se konala 18. června 1969. Dne 9. září 1969 vyhlásila paní Božena Gürtlerová ustavení Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým.
V roce 1971 byla svolána první národní konference, kde byl zvolen ústřední výbor a byly potvrzeny funkce předsedů poboček v celé Československé republice. Paní Gürtlerová se stala předsedkyní prvního ústředního výboru.
31. května 1974 byl na II. Národní konferenci přijat název Sdružení pro pomoc mentálně postiženým a předsedou se stal odborný asistent Univerzity Karlovy v Praze František Synek. Sdružení pak nadále rozvíjelo svou činnost i přes potíže, které kladla tehdejší normalizační společnost. Za zmínku stojí skutečnost, že sdružení se až do roku 1989 nestalo členskou organizací tehdejší Národní fronty a nebylo přijato ani do tehdy uznávaného Svazu invalidů, přestože se o členství ucházelo.
V roce 1975 došlo k částečnému zlomu postoji některých oficiálních míst. Činnost sdružení se začalo všímat Ministerstvo práce a sociálních věcí, podpořilo legalizaci stanov sdružení a dokonce převzalo tzv, společenskou záruku za jeho činnost ve smyslu platného zákona a dalo současně pokyny příslušným referátům národních výborů,aby poskytovaly sdružení potřebnou pomoc. Tyto skutečnosti otevřely podstatně větší prostor pro další rozvoj sdružení. Zásady přijaté sdružením umožnily komplexnější zaměření činnosti a koordinaci péče o postižené. Současně se sdružení začalo prosazovat jako pomocník národních výborů při vzniku zařízení pro denní pobyt. V roce 1976 má sdružení pro pomoc mentálně postiženým již 1500 členů.
IV. Národní konference v roce 1979 již mohla konstatovat, že úspěchy práce sdružení dosáhly veřejného uznání a desetiletá činnost prokázala jednoznačně nejen jeho životaschopnost,ale i význam jeho činnosti jako významného partnera, státní sociální struktury.
V roce 1983 došlo k uzavření dohody o spolupráci mezi SPMP a Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Demokratizace naší společnosti po listopadu 1989 zcela zásadně změnila podmínky pro práci sdružení a otevřela prostor pro jeho iniciativy jak v právním a politickém smyslu, tak i přístupem k finančním prostředkům. Mezi nejvýznamnější nové aktivity patří budování vlastních zařízení, v nichž sdružení začíná přímo poskytovat denní, týdenní a někde i celoroční péči o mentálně postižené děti, mládež i dospělé.
(převzato z knihy Několik vět o SPMP)